Erasmus+ - Mezinárodní setkání na Slovensku Tisk

V duchu Velikonoc se neslo druhé projektové setkání žáků z Přimdy, slovenské Zubrohlavy, polského Mielżynu, italského Salerna a turecké Antakye, kteří společně pracují na projektu Culture and History without Borders: Success in Diversity, Diversity in Success. Tento projekt je financován z programu Erasmus+. Setkání se uskutečnilo ve slovenské Zubrohlavě ve dnech 14. – 18. března 2016. Z každé školy se jej zúčastnilo šest žáků a dva vyučující.

Setkání bylo slavnostně zahájeno v pondělí 14. března ráno v budově ZŠ s MŠ Zubrohlava. Chlapci a děvčata v tradičních krojích vítali své zahraniční partnery nejen chlebem a solí, ale též zpěvem národních písní. Po velkolepém uvítání se žáci pěti škol rozdělili do šesti skupin a vrhli se na plnění prvního úkolu – vytvoření loga našeho projektu. Každá skupinka měla za úkol vypracovat na papír formátu A0 vlastní návrh loga a po skončení práce jej představit ostatním. Vyučující pak tajným  hlasování zvolili logo, které náš projekt bude mít. Odpolední volný čas jsme věnovali prohlídce Dolného Kubína a návštěvě Aquarelaxu, kde se zejména děti v teplé termální vodě vyřádily a kde také měly možnost blíže poznat své nové kamarády. Návštěva bazénu nebyla – podobně jako jiné sportovní aktivity – hrazena z peněz projektu, vstup si hradil každý sám. Žáci všech partnerských škol se totiž setkávali nejen během projektových aktivit, ale též ve volném čase, což jsme jen vítali. Po večerech uskutečnili dvě mezinárodní utkání v bowlingu, hráli společně karty,…

V noci z pondělka na úterý napadlo malé množství sněhu, čehož žáci využili k mezinárodní koulovačce. Zejména naši italští a turečtí kamarádi byli jako u vytržení – pro ně je sníh přece jen vzácný.

V úterý ráno nás na radnici v Zubrohlavě uvítal starosta obce. Po krátkém posezení a povídání jsme se z obecního úřadu přesunuli do místní pekárny. Zde pokračovaly projektové aktivity, nyní již spjaté pouze s Velikonocemi. Děti si nejprve prohlédli provoz pekárny, poté si samy vyzkoušely, jak se peče tradiční pečivo a vše korunovala ochutnávka výtečných produktů. Někteří se najedli tak vydatně, že i pohrdli chutným obědem nachystaným nám šikovnými kuchařkami v zubrohlavské školní jídelně.

Odpoledne jsme se vydali autobusem do skanzenu v Zuberci. I zde napadl sníh, bylo jej však podstatně více než v Zubrohlavě či Námestově, kde jsme byli ubytováni. Prohlídka jednotlivých stavení ve skanzenu byla proto prokládána mocnými sněhovými bitvami. Ve skanzenu jsme měli možnost seznámit se blíže s někdejším způsobem života na Oravě. Po prohlídce vesničky jsme se sešli v jednom ze stavení, kde nás čekalo občerstvení a zejména třičtvrtěhodinové pásmo lidových písní a tanců v podání ředitele skanzenu a jeho rodiny, které všechny doslova uchvátilo. Jen neradi jsme se se skanzenem a jeho milými „obyvateli“ večer loučili, prožili jsme zde opravdu nezapomenutelné odpoledne a dozvěděli se mnohé o kultuře a historii oravského kraje.

Kdo někdy navštíví Oravu, nemůže si nechat ujít návštěvu nejoblíbenějšího ze slovenských hradů, hradu Oravského. Tuto úžasně zachovalou středověkou památku jsme si mohli prohlédnout ve středu dopoledne. Sympatická paní průvodkyně nás zahrnula spoustou zajímavých informací o hradu a jeho historii. Oběd jsme tentokráte neměli zajištěný ve škole, nýbrž v restauraci Koliba, kde nám naservírovali typické slovenské pokrmy – guláš, halušky, brynzové pirohy aj. I v restauraci jsme tedy měli možnost poznávat část slovenské kultury.

Z restaurace jsme se přesunuli do malé modrotiskové dílny v Párnici. Její majitel nás nejprve seznámil s tradicí modrotisku a postupem jeho výroby a pak už byla řada na nás. Všichni jsme si mohli vyzkoušet, jak vzniká drobný vzor na plátně, které pak po několikerém máčení v indigu získává typickou tmavě modrou barvu. Na památku si každý z nás odnesl jeden modrotiskem zdobený šátek.

Čtvrteční dopoledne jsme strávili opět ve škole. Rozděleni do šesti pětičlenných mezinárodních skupinek jsme se učili vyrábět nejrůznější předměty spjaté s Velikonocemi. Zdobili jsme vajíčka i slaďoučké perníčky, pletli pomlázky, vytvářeli dekorace z papíru aj. Na jednotlivých tvůrčích stanovištích jsme se poctivě střídali. Po obědě jsme využili nádherného slunečného počasí a vydali se na nedaleký kopec – Rio de Klin. Socha Ježíše na tomto poutním místě opravdu připomíná sochu z Ria de Janeira, a protože se vypíná nad obcí Klin, nazývají ji místní Rio de Klin.

Rovněž páteční dopoledne bylo věnováno velikonočním dílnám. Bylo totiž nezbytně nutné dozdobit perníčky a doplést pomlázky, jejich čas totiž nadešel krátce před obědem. Naši slovenští kamarádi nás totiž chtěli seznámit s tradičním slovenským velikonočním zvykem, jímž je oblievačka. Za zpěvu lidových písní z Oravy se děvčata ze všech pěti zemí shromáždila na trávníku před školou do kroužku, chlapci stáli s pomlázkami a nádobami s vodou za nimi. Na daný pokyn vychrstli na dívky vodu a začali je prohánět s pomlázkami. Pro chlapce a dívky ze slovanských zemí – Slovenska, Polska a Čech – známý velikonoční zvyk, pro žáky z Itálie a Turecka obrovské překvapení, všichni však ustáli oblievačku bez úhony. Za „pomlázku“ byli chlapci podarováni ozdobenými perníčky.  

Po posledním obědě ve školní jídelně jsme odjeli do Námestova, odpoledne jsme měli volné. Věnovali jsme je vycházce na ranč U Edyho, kde byli ubytováni naši spolužáci během listopadové návštěvy Zubrohlavy, a sportu.

Setkání na Slovensku bylo zakončeno slavnostní společnou večeří, na níž se shromáždili všichni žáci a učitelé účastnící se setkání. Celé setkání zde bylo také zhodnoceno, dopadlo na výbornou. V pondělí ráno se v zubrohlavské škole sešlo pět národních výprav, v pátek večer spolu hodoval a besedoval jeden tým. Mezinárodní setkání splnilo svůj cíl – nejenže žáci společně pracovali na výstupech projektu, ale také navázali nová přátelství, mnozí se loučili se slzami v očích. Během večeře jsme také mohli sledovat prezentaci fotografií z jednotlivých projektových aktivit.

Obrovské poděkování patří organizátorkám setkání – paním učitelkám Valérii Bugeľové a Andree Ďurčákové, všem jejich kolegyním i zástupcům z řad rodičů a také všem žákům, kteří pro nás nachystali jednotlivé projektové aktivity a díky nimž jsme prožili nezapomenutelný týden.